Přesná příčina, proč migréna vzniká, není doposud známá, lze však předpokládat jistý podíl genetiky zkombinovaný o spouštěcí mechanismy. Mezi ty se řadí mnoho faktorů. Z vnějších to nejčastěji bývá stres, únava, úzkost, náhlá změna počasí nebo blikající světlo. Svou úlohu sehrává i přijímaná strava, některé potraviny mají tendenci migrénu spouštět. Mezi ně se řadí některá koření, sůl, čokoláda a potraviny zapříčiňující překyselení žaludku. Z vnitřních faktorů je to aktuální hladina hormonů, což je hlavní důvod, proč migrénou trpí mnohem častěji ženy. Není nic neobvyklého, že je běžným spouštěčem období menstruace, v tomto případě se využívá přímo označení menstruační migréna. Spouštěcím mechanismem však může být i nasazení hormonální antikoncepce. Naopak k zlepšení až vymizení migrén dochází poté během těhotenství a ataky nemoci se vrací zase až po porodu.
Migrénu dělíme na dva druhy, a to klasickou a běžnou. Běžnou migrénou trpí přibližně 80% nemocných a oproti klasické se liší výpadkem druhé fáze. První fáze, tzv. prodromální se dostavuje hodinu, u někoho i den před nástupem samotné bolesti hlavy. Její příznaky bývají povětšinou nespecifické a nepříliš zřetelné. Dostavit se může chuť na sladké, citlivost na světlo a hluk, únava strnutí šije či podrážděnost. U klasické migrény nastupuje druhá fáze, kdy se dostavuje tzv. aura. Ta je způsobována sníženým prokrvením některé části mozku a trvá v rozmezí 10 až 60 min. Projevuje se poruchou vidění, kdy pozorujeme jiskry nebo záblesky, dvojité vidění a výjimkou nemusí být ani dočasné oslepnutí. V rukách je možné cítit mravenčení zapříčiňující zhoršenou citlivost, objevit se mohou i potíže s artikulací. Tato fáze však u běžné migrény schází a přímo bez varování přichází samotná bolest. Ta má tepající charakter a zasahuje jen jednu stranu hlavy. Obvykle je nejintenzivněji cítit v oblasti kolem spánku. Společně s ní se dostavuje přecitlivělost na světlo, únava a ospalost. Přítomna může být i nevolnost s tendencí ke zvracení. Poslední fází je odeznění, kdy se dostavuje hluboký spánek.
Hlavním poznávacím znamením, že se opravdu jedná o migrénu je únava, apatie a ospalost. Navíc jakákoliv činnost stav pacienta zhoršuje, což ho instinktivně nutí vyhledávat klidné místo pro odpočinek. Jednotlivé záchvaty se dostavují v nepravidelných intervalech a následně trvají čtyři hodiny až tři dny. Časnost migrén je přímo závislá na spouštěcích podmětech, proto je podstatná změna životní stylu pro jejich omezení. Jelikož dlouhodobé užívání analgetik není zrovna ideální, využívají se během ataky migrény léky pojmenované Triptany. Ty krom bolesti hlavy mírní i ostatní příznaky, tedy fotofobii a nevolnost. U velice častých migrén se poté volí tzv. profylaktika, jejichž cílem je záchvatům předcházet.